15 / Dobrý den, to je pan Turing?

Dneska jsme si pokecal s AI botem na podpoře Revolutu. Teda já vlastně oficiálně nevím, že to nebyl živý operátor. A je otázka, jestli je to vlastně důležité… Já si myslím, že ano.

Zkušenému uživateli jen prospěje, když ví, že mluví s AI. Může jít bez okolků k věci a navíc bude mluvit v jasných větách, zmíní jen to důležité. Popisovat emoce a okolnosti vzniku problému může pomoct při rozpravě s člověkem, ale stroji je to fuk; jen ho to zmate.

Já chatbota zatím celkem bez problémů poznám. Těch indicií je tam pořád dost… Ale někdo jiný by nemusel.

Můj přístup k podpoře to ale vlastně nemění. Stejně pozdravím a jsem slušný, na konci poděkuju a rozloučím se. Je pořád moje vizitka, jakým způsobem komunikuju. Je nakonec jedno, jestli jsem v práci, píšu na úřad nebo někam do komentářů…

Sakra, já bych byl určitě i ten neslušnější sprejer (…pardon, "writer") v Praze, kdybych se dal na dráhu nočního zloči– umění. Jenže Vorlův Džob neskončil zrovna povzbudivě, takže si to odpustím.

14 / Tento způsob léta zdá se mi poněkud šťastným! ☔️

Není to ode mě asi hezké vůči milovníkům léta, jejichž oblíbené období právě probíhá… Ale hurá, hurá, hurá! Chladno a déšť, ideální opak 40 stupňů ve stínu! Tak to mám rád. 😌

Samozřejmě ten déšť je trochu otravný, ale co už… Je to jen malá daň za "přežitelné" léto.

13 / Už je to tady 🔥

Už se nemůžu dočkat všem těch propocených dní v neúnosných pařácích, které nás čekají…

Já skáču mezi stinnými částmi ulice a klimatizovanými interiéry, a přesto se vedru nevyhnu. Jsou ale tací, kteří léto zbožňují… A zdá se, že jich je dokonce většina. Takže mluvím na tebe. 🫵🏻

Jak tohle zvládáš?! A jak to peklo můžeš mít rád? 🥵 😮‍💨

12 / Talking Heads vydali po 48 letech videoklip k Psycho Killer!

Každodenní život je trochu rutina, víme? Člověk ji ale musí zvládat, jak nejlíp umí… A ideálně způsobem sobě vlastním!

Herečka Saoirse Ronan nám v novém klipu naprosté klasiky od Talking Heads předvede, že je potřeba hlavně vytrvat, protože i horší dny brzo vystřídají ty dobré.

Takže jestli váš den stál za houby, zítra určitě bude všechno fa fa fa fa, fa fa fa fa fa far better!

11 / Dnes mě Chat-GPT zklamal, dojal a zase zklamal

Večer jsem si nějak vzpomněl na Malého prince a kterak chtěl po pilotovi, aby mu nakreslil beránka. To je moc hezká pasáž z krásné knížky i cenná životní lekce, kterou má smysl si čas od času zopakovat.

A tak jsem dostal nápad! Budu chtít totéž po umělé inteligenci – po chytrém Chatu-GPT 4o. A uvidíme, co on na to. 🤭

Je mi jasné, že při výzvě, ať nakreslí beránka, prostě uposlechne. Ale nějakou tu průpovídku by mohl přidat… U několikáté výzvy na překreslení tím spíš. Žádal jsem ho proto slovo od slova tak jako v Malém princi, abych mu dal šanci poznat, co na něj kuju.

Samozřejmě neobstál a jen dokola překresloval hrůzostrašného beránka…

Když jsem nakonec dospěl do bodu, kdy pilotovi došlo, že bude muset nakreslit bedýnku, protože jinak prince nikdy neuspokojí, Chatu jsem prozradil, o co mi šlo.

Jeho reakce byla nádherná a krásně hřejivá. Měl jsem na chvíli pocit, jako by mi skutečně odpovídala chápající bytost.

Jenže je to stále jen model plný náhody a logických operací, proto mě ze sna rychle probudil, když mi dodal „vytouženou bedýnku“, ve které se dozajista schovává můj dokonalý beránek.

10 / Když nemáte v noci hlavu v polštáři

Posledních pár dní je v noci na nebi vidět krásný měsíc! Teda jen jeho malý srpeček. Opsale si leží – asi proto že je mu zima – a všechny nespavce tady na Zemi pořádně zahanbuje.

Můžeme mu jen závidět, protože spát a zářit při tom umí jen málo z nás. Někteří ano, jiným se ale nedaří ani to spaní…

Tak pokud nebudete mít zrovna hlavu v polštáři a nebudete slintat z krásného sna, využijte to nemilé noční bdění ke zkouknutí té zimní krásy na nebi. Docela dobře se při ní přemýšlí – to jen takový tip.

A ještě přidám malý tip na písničku. Mohla by se vám hodit.

9 / Inspirativní časy

Inspirace je poměrně zajímavá věc – buď je, anebo není. A přichází nečekaně… Když zaklepe na dveře, je potřeba ji chytit za pačesy, vtáhnout dovnitř a s její pomocí vytvořit něco parádního!

Jenže pak to přijde – inspirace zmizí. A pokud nemáte hotovo, tak máte smůlu. Je to stejné s tvorbou webů, psaním, skládáním Lega i přemýšlením nad blbostmi. Musíte mít chuť, a chuť a inspirace je vlastně totéž…

A čekat na to, až půjde kolem znovu? Taky byste se nemuseli dočkat… A čekání je to nejhorší, když chce člověk tvořit něco nového.

8 / Asi potřebuju dvě morčátka

Tohle vlastně nepotřebuje komentář… Ta logika je myslím úplně jednoduchá. Prostě nemám dvě morčata = potřebuju dvě morčata. :)

Pokud to sami neznáte, jen se na ně podívejte, hned pochopíte… Jsou neuvěřitelní!!!

Takoví chlupáči bramboroidního tvaru, s vážností žvýkající cokoliv, co jim přijde pod nos.

Navíc mají plno božích vlastností! Mají třeba zabudovanou sirénu, kterou se nebojí použít. A ta je napojená přímo na zvukový detektor plastových sáčků (ultracitlivý samozřejmě).

Ale nejlepší je jejich káravý pohled, když na ně zíráte, když jí (takže kdykoliv). Jenže nemůžou káravě zírat a přitom odhodlaně žvýkat, a tak zastaví s plnou pusou a čekají, až toho zírání necháte. :D A pak jen pomalu pokračují a s naprosto zjevnou ostražitostí kontrolují, jestli jste skutečně přestali… Rozhodně se nenechají nachytat a neváhají klidně zase přestat.

Na morčíny si nepřijdete!

7 / Výhra nad nocí

Posledních pár nocí se mi nespí moc dobře, ve středu jsem dokonce nespal skoro vůbec. Důvod neznám, prostě jsem nemohl usnout, přestože jsem zkoušel všechny známé triky… Jako by spánek tu noc prostě nebyl varianta.

Včera to bylo podobné, jen jsem toho naspal zhruba dvakrát víc. To bylo milé.

Po takových nocích je vidina dalšího večera a další dlouhé noci všechno jen ne přívětivá.

Pokud člověk ale nakonec usne a má šanci se ještě trochu vyspat, je ranní probuzení doprovázeno tím zvláštním okamžikem, při kterém si člověk spokojeně uvědomí, že to zvládnul – že ta nekonečná noc přece jen skončila. Skoro jako by nad ní vyhrál… Protože i ty prohry, kdy se člověk po probdělé noci prostě ráno zvedne z postele a jde, asi všichni dobře známe.

Je dobrý pocit takhle vyhrát.

6 / Zase jaro debilní…

Jaro se už nevyhnutelně blíží a po vzoru mého oblíbeného podzimu tu s námi vydrží asi tak dva týdny, než začne být nesnesitelné vedro. To potrvá přibližne tři čtvrtě roku.

Bude gradovat a gradovat, zdánlivě donekonečna… Hnus.

A pak ale konečně odnikud přijde ten bezva podzim! Vydrží velkorysých 11-18 dní a pak začne sněžit a bude zase zima k posrání.

A takhle pořád dokola.

5 / Znovu jsem začal sledovat seriál MASH

Věřili byste tomu, že je MASH na Disney+? Jasně že věřili, proč by ne. Tak je tam a je bezva! Kvalitní obraz i český dabing z Novy, který se mimochodem někdo snažil různě postříhat, zejména v úvodních titulkách. Asi aby vyzněl ještě líp? Kdo ví…

Kvůli tomu vás třeba může hned ze začátku vyděsit informace, že sledujete 10. díl, přestože sledujete druhý a tak podobně… V jedné epizodě je dokonce chybné číslo vysloveno napůl dohromady s jiným – něco jako "sledujete pá-edmou epizodu".

Občas dabing vynechá i pár sekund děje (ale objeví se titulky), což je jistě z nějakého důvodu, jen nevím jakého. Tipnul bych si, že se dabing nějak poškodil nebo prostě jen nebyl zřetelný, a tak je angličtina lepší volba.

Nicméně seriál je pořád stejný – skvělý – přestože úvodní díly mi přijdou celý život slabé. Taky nemám moc rád Henryho Blaka, který chudák kvůli scénáři postrádá jakýkoliv rozum nebo zájem o děj… Prostě by pořád jen rybařil.

Už se nemůžu dočkat druhé poloviny, kde všechno začne neuvěřitelně klapat a příběhy i postavy budou na vrcholu. Jen se pak bojím toho konce.

4 / Apple dnes vydal nové barvy silikonových krytů. A jsou… k ničemu :D

Přiznám se, že jsem čekal na jarní barvy a těšil se, že Apple dodá nějakou méně holčičí barvu, než jaké jsou v současné nabídce vedle obligátní černé a tmavě modré. Melounová, světle oranžová, blankytná a kdovíjaká další jsou barvy, které si prostě pořídit nemůžu… Nebo nechci, jedno z toho.

Tak jsem doufal v nové barvy s tím, že si z nich jistě vyberu. Nakonec jsem si vybral světle žirafí barvu.

3 / Teleharmonic

Ne že bych si četl na Wikipedii o každé kapele, kterou si občas poslechnu, ale náhodou vím, že The Smile je nový hudební počin zpěváka Radiohead Thoma Yorka.

Na písničku Teleharmonic jsem čekal přes rok a půl, protože se ji pán neobtěžoval dlouho vydat, přestože ji nechal tvůrce seriálu Peaky Blinders použít v krásné scéně poslední série už v únoru roku 2022. Já osobně ji viděl naštěstí až později…

Když jsem konečně zjistil, že je album, na kterém se nachází, v "předprodeji" (což má na streamovací službě jistě jiný výraz), mohl jsem se radostí po..radovat.

Nicméně to ještě neznamenalo výhru, protože album na sebe nechalo ještě nějakou dobu čekat. A byť The Smile vydávali průběžně namátkové skladby z alba, tuhle si samozřejmě nechali až na finální release.

Ano, to čekání za to sice stálo (omýlám ji teď prakticky denně), ale štvali mě pekelně…

2 / Netflix be gone

Kterou streamovací službu opustit, když jich máte už prostě moc? Zrovna dnes jsme to v práci řešili, jenže nakonec nikdo neodpověděl… Já osobně říkám, že nejlepší nápad je zrušit Netflix. Proč? Je nejdražší.

Občas je na něm něco fajn, třeba krátký seriál nebo indie jednohubka (The Platform), ale mít ho jen kvůli tomu, že jednou za 3 roky vydají 8 dílů Stranger Things? Neee, tak se to dělat nemá. Pěkně hrajte jejich hru…

Stranger Things při poslední sérii rozdělili na dvě části – aby museli diváci zaplatit minimálně dva měsíce – tak ať: kdo je netrpělivý, zaplatí 2 měsíce; kdo je ochotný to vydržet, zhlédne Stranger Things za jedno předplatné. A navíc může přihodit 20 jednohubek a pár krátkých seriálů, třeba Za stínem noci, Yakamoz S-245, Lupina, Cestovatele…

Platit si za komfort možnosti kdykoliv si něco pustit můžu Sky Showtimu nebo Amazonu Prime, ne Netflixu, který je cenovkou pojme oba a přihodí navrh půl Disney Plus.

1 / Budiž blog

Má cenu si v dnešní době zakládat blog? Vždyť nikdo nemá čas ani chuť… A tyhle blogy bez myšlenky a bez tématu si může číst tak maximálně blázen, to je jasná věc. Ale o to tu nejde.

Jde tu o to psaní, nebo ještě lépe – o vypsání se. Z témat, o kterých člověk musí zbytečně přemýšlet, aniž by se v myšlenkách kamkoliv dobral.

Takže budiž blog a těším se na první řádný zápisek.